D7  POVODEŇ - SRPEN 2002

Prahou prošla v srpnu 2002 povodeň, která překonala veškerá očekávání i historické záznamy. Na řece Vltavě bylo dosaženo průtoku, který odpovídá pravděpodobnosti pro pětisetletou vodu. Dne 14. srpna kulminovala Vltava v Praze – Chuchli kolem 13. hodiny na výšce 785 centimetrů při průtoku zhruba 5300 m3 za vteřinu. To je více než 36násobek průměrné výšky hladiny 66 centimetrů. Dlouhodobý průměrný průtok činí 145 m3 za vteřinu. Hodnota průtoku pro stoletou vodu je 3700 m3 za vteřinu.

Poznámka: Uvedený text byl zpracován v listopadu 2002 a vychází z informací, které byly k dispozici k tomuto termínu.

Srážky a hydrologická situace

Podle předběžné povodňové zprávy Českého hydrometeorologického ústavu tato situace nastala vlivem mimořádných srážek, které Českou republiku zasáhly ve dvou vlnách. První vlna ve dnech 6.–7. srpna zasáhla hlavně jižní Čechy. Druhá vlna extrémních srážek přišla ve dnech 11.–13. srpna, kdy již byly zasaženy celé Čechy. Nejvyšší denní srážkové úhrny okolo 300 mm byly zaznamenány v Krušných horách. Již při první vlně srážek bylo na některých tocích dosaženo stavu odpovídajícímu třetímu, tj. nejvyššímu stupni povodňové aktivity. Při druhé vlně srážek, v důsledku předchozí nasycenosti povodí a již plným korytům řek nastal rychlý vzestup hladin vodních toků. V celé řadě sledovaných profilů byly zaznamenány historicky nejvyšší vodní stavy a průtoky.

Vývoj povodně v Praze byl výsledkem střetu povodňové vlny na odtoku z kaskády nádrží na Vltavě a povodňové vlny na Berounce. Menší vliv měl přítok z řeky Sázavy. Hladiny odpovídající třetímu stupni povodňové aktivity bylo dosaženo v Praze – Chuchli dne 12. 8. v poledne, povodeň kulminovala 14. 8. a zpět pod kritickou mez se dostala až v noci z neděle na pondělí 18.8. v 02 hodin.

Přesnější záznamy o kulminaci historických povodní má Praha od r. 1827. Letošní povodeň byla vyšší než známá povodeň z roku 1890, kdy byl částečně pobořen i Karlův most. Tehdy byl průtok nižší o 1300 m3 za vteřinu.

Opatření v kritických dnech

Při povodni zasahovaly všechny složky krizového managementu a integrovaného záchranného systému (hasiči, policie, záchranná služba). Projevil se význam preventivních opatření z druhé poloviny 90. let, kdy byl pro Prahu zpracován modelový výpočet povodně a s jeho využitím byl mj. připraven systém protipovodňových stěn, které letos pomohly zachránit Staré Město před nejhorším.

Extrémní množství srážek bylo důvodem, proč větší vody nezachytily nádrže Vltavské kaskády. Podle správce toku, Povodí Vltavy, by všechny přehrady a zásobní prostory v povodí Vltavy byly s to pojmout zhruba jednu miliardu m3 vody kdyby byly zcela prázdné. Na území západních a jižních Čech však spadlo ve velmi krátkém čase okolo tří miliard m3 vody. Zádrž vody od 7. srpna a manipulace v následujících dnech umožnily zpomalit nástup povodně a získat čas potřebný k zastavení plavby na řece, uvolnění náplavek a odtažení lodí do ochranných přístavů.

Krizový štáb města od pondělí 12. 8. realizoval opatření postupně podle prognóz o očekávané úrovni povodně. Ještě v pondělí večer byla uzavřena část města, byl zahájen odtah automobilů, budování protipovodňových zábran a v etapách i evakuace obyvatelstva z těch částí Prahy, kde mělo dojít k zatopení.

V noci z úterý (13. 8.) na středu byly evakuovány i ohrožené budovy Magistrátu hl. m. Prahy a byl zajištěn provoz krizového centra v náhradních prostorách (návrat zpět probíhal od pondělí 26. 8.).

Specifickým problémem byla také náročná evakuace zvířat v Pražské zoologické zahradě, která se neobešla beze ztrát. Jednalo se pravděpodobně o nejrozsáhlejší a nejrychlejší evakuaci zvířat v historii zoologických zahrad.

Během povodně byla zásadním způsobem omezena doprava. Vltava rozdělila město na dvě poloviny. Průjezd pro automobily byl možný jen po dvou mostech (Barrandovský, Hlávkův). Extrémní povodeň způsobila i zaplavení velké části metra (18 stanic), což způsobilo ochromení městské hromadné dopravy. Zaplaveno bylo částečně i autobusové nádraží Praha - Florenc. Situace byla posléze řešena zavedením náhradní povrchové dopravy (tramvaje, autobusy, železnice). Zasažená část města byla pro dopravu uzavřena a řidiči byli vyzváni, aby do Prahy nejezdili z důvodu kalamitní dopravní situace. V zasažených místech byla též přerušena dodávka elektřiny a plynu.

Vedle profesionální činnosti složek integrovaného záchranného systému a armády se okamžitě vzepjala v celé České republice vlna občanské solidarity obdobně jako při povodni na Moravě před pěti lety. Krizové štáby, sdělovací prostředky i provozovatelé webových portálů zprostředkovávali nabídku pomoci brigádníků i materiální pomoci. Vláda, samospráva, humanitární a jiné organizace začaly řešit organizaci finanční pomoci. Významné pomoci se dostalo republice i Praze také ze zahraničí.

Poté, co hladina vody poklesla, nastala zhruba od 16. 8. etapa likvidace následků - odčerpávání vody, likvidace potravin ze zaplavených oblastí, posuzování stavu budov z hlediska statiky a likvidační a úklidové práce. Nejvíce postiženy byly menší městské části na jihu Prahy a v centrální části Karlín. V Karlíně dosahovala hladina vody úrovně i více než  3 m nad terénem. Došlo zde ke zřícení tří domů, více než tři desítky dalších domů byly staticky narušeny. Karlín byl proto až do 22. 8. uzavřen i pro jeho obyvatele. Bylo zahájeno také bilancování škod a řešení pomoci postiženým formou finančních příspěvků od města a od státu.

Obnova města po povodni

Povodeň způsobila značné škody na budovách a bytovém fondu, dopravní infrastruktuře (metro, propad vozovek) a další infrastruktuře (energetika - trafostanice, rozvody plynu, tepla, telekomunikační sítě, vodovody, kanalizace, kolektory aj.). Značné škody na kulturním dědictví byly způsobeny zatopením archivů a depozitářů. Je však třeba zdůraznit, že na území Prahy nedošlo ke ztrátám na životech.

Bezprostředně po opadnutí vody byla ve druhé polovině srpna v postižených oblastech postupně obnovována dodávka elektřiny a plynu. Uzavřené oblasti byly postupně otvírány i pro dopravu (Staré Město). Do Karlína byl několik týdnů vstup povolen pouze obyvatelům a podnikatelům v neohrožených domech, vjezd byl povolen pouze rezidentům ve večerních hodinách.

Na severojižní magistrále byla provedena zvláštní opatření pro zajištění autobusové dopravy, jako náhrady za metro. Obnova provozu metra probíhala postupně v dalších týdnech a měsících (nejrychleji na trase C). Termín pro zahájení provozu v původním rozsahu je březen 2003. Bylo zahájeno časově náročné vyšetřování příčin rozsáhlého poškození metra.

Kalamitní dopravní situace v Praze byla umocněna skutečností, že po řadu dní spojovaly oba břehy Vltavy pouze dva mosty (Barrandovský a Barikádníků). Provoz na ostatních mostech a v okolí nábřeží, kde došlo k významnému poškození vozovky, byl postupně obnovován s prioritou pro hromadnou dopravu a držitele speciálních oprávnění ke vjezdu.

V Praze bylo o dva týdny odloženo zahájení školního roku z důvodů přímého postižení některých škol povodní, využití jiných pro ubytování evakuovaných obyvatel a z důvodu komplikované dopravní situace.

Z hlediska životního prostředí se po povodni stala problémem kvalita vody ve Vltavě, kdy se podle odborníků vrátil stav cca před 12 lety. Důvodem bylo poškození čistíren odpadních vod při povodni, kterému neušla ani pražská ústřední čistírna v Troji (ÚČOV). Hygienické orgány proto vydaly zvláštní doporučení pro zacházení s odpady a užití kanalizace. Nedošlo k výskytu epidemie. V listopadu byla již čistota vod na přijatelné úrovni. Ústřední čistírna odpadních vod v Troji obnovila mechanické čištění v říjnu, v listopadu byl zahájen provoz biologické části čistírny a úroveň čištění před povodněmi byla dosažena do konce roku 2002.

Povodeň významně poškodila také parky a zeleň v blízkosti Vltavy, např. parky Stromovka a Kampa.

Z hlediska památek a turisticky atraktivních zón byla významnějším způsobem postižena Kampa a Malá Strana. Na Starém Městě, které bylo speciálními bariérami ochráněno před povodní, došlo k zatopení podzemních prostor a sklepů z kanalizace. Tím došlo mimo jiné i k poškození některých kulturních zařízení, divadel, galerií, knihoven, cenných archívů a depozitářů.

Na konci srpna Praha vydala do světa signál významný z hlediska obnovy zahraniční turistiky. Město se stalo opět dostupné letecky, po železnici i automobilem, přestože ve městě přetrvávala kalamitní dopravní situace. Praha turistům opět nabídla většinu svých cenných památek a krás.

Celková obnova města po povodni je dlouhodobým problémem. Škody byly v Praze vyčísleny na 24 miliard korun (cca 800 milionů EUR). Do této částky jsou zahrnuty škody na městském i soukromém majetku, včetně 6 miliard Kč škod na metru. Z celkového množství cca 50 tisíc obyvatel evakuovaných v kritických dnech se většina navracela do svých domovů již několik dní po povodni. Možnosti ubytování v evakuačních střediscích využilo přibližně 5200 obyvatel. Město řešilo pomoc obyvatelům, kteří o domov přišli nebo pro ně zůstal dlouhodobě nepřístupný. Pomoc v podobě náhradního ubytování směřovala zejména do Karlína, kde bylo kvůli statickému narušení dlouhodobě uzavřeno více než 30 domů. V listopadu bylo v evakuaci stále ještě přibližně 100 obyvatel, pro ostatní bylo zajištěno více než 300 bytů k náhradnímu ubytování na dobu delší než 6 měsíců.

Podrobná dokumentace povodně je zpracovávána podle požadavků zákona č. 254/2001 Sb. a bude předložena v březnu 2003. Dokumentace letošní povodně a stanovení přesného rozsahu a výšky zátopy je cennou informací z hlediska příprav na možnost obdobné kritické situace v budoucnu. Údaje jsou využity k aktualizaci plánů protipovodňových opatření a pokračování v jejich realizaci, např. budování dalších ochranných bariér nejpozději v roce 2004. Dále jsou připravovány změny v územním plánu města tak, aby letošní zkušenost byla účinně využita při realizaci dalších investic a rozvoje na území města. Ve srovnání s povodněmi na Moravě v roce 1997 sehrály v srpnu 2002 významnou úlohu i nové informační a komunikační technologie (mobilní komunikace, internet, geografické informační systémy a digitální mapy).

Ukázal se i význam nedávno aktualizované legislativy a organizace krizového řízení a povodňové předpovědní a výstražné služby stejně jako význam přípravy povodňových plánů, protipovodňových opatření, ale i osvěty a informování obyvatel. Pro Prahu, ale i další města ČR i v zahraničí představovala povodeň v srpnu 2002 nejen historickou přírodní katastrofu, ale i jedinečnou zkušenost a zdroj ponaučení pro příští generace.

Povodeň 2002 v číslech - Česká republika a Praha:

Obr. D7.1  Povodně na Vltavě v Praze – historie, 1827–2002

Zdroj: ČHMÚ

Obr. D7.2  Úhrn srážek 6.–13. srpna 2002 v mm

Zdroj: ČHMÚ

Obr. D7.3  Průtoky na hlavních limnigrafických stanicích nad Prahou a v Praze při povodni v srpnu 2002

Zdroj: Povodí Vltavy

Obr. D7.4  Ukázky dokumentace zaplavených území s využitím leteckých snímků, srpen 2002

Zdroj: MHMP, IMIP, GEODIS, DHI Hydroinform

Obr. D7.5  Povodeň v Praze – ilustrativní fotografie, srpen 2002

Zdroj: MHMP

  OBSAH
AUTOŘI
ZKRATKY
dodatky
DODATKY
DALŠÍ KAPITOLA