Předešlé CHÚ 61 - Přírodní rezervace Radotínské údolí Další CHÚ

61 - Přírodní rezervace Radotínské údolí Základní údajePo obou březích střední části toku Radotínského potoka, asi 3 km sz. od obce Radotín. K.ú. Kosoř (okres Praha - západ) a Radotín (okres Praha 5). V: 104,07 ha, n.v. 250 - 330 m. Z: výnos MK ČSR čj. 8.200/75 ze 17.9.1975. Menší část chráněna již od roku 1953. CHÚ je součástí CHKO Český kras.

Důvod vyhlášení, případně hlavní motiv ochranyPřírodovědecky mimořádně hodnotná část Českého krasu, která je klasickým územím české fytocenologie. Prudké svahy nad údolím Radotínského potoka s teplomilnými travinnými společenstvy na vápencích s velmi bohatou květenou a faunou zejména drobných bezobratlých živočichů. Vedle teplomilných společenstev jsou na s. a sv. svazích zachovaná společenstva suťových lesů s celou škálou přechodů.

Geologie, geomorfologie, pedologieÚzemí leží na okraji Pražské plošiny a je bohatě členěno několika bočními údolími, navazujícími na hlavní údolí Radotínského potoka. Na více místech vystupují vápencové skalní výchozy. Geologický podklad tvoří vápence silurského a devonského stáří, na několika místech s drobnými krasovými jevy. Četné přirozené i umělé výchozy se zkamenělinami, např. trilobit Platyscutellum formosum slivenecense, ramenonožec Eoglossinotrechia cacuminata, tentakulit Nowakia acuaria a graptolit Monograptus ultimus. Půdy jsou převážně hnědozemě a rendziny, příp. nevyvinuté humusokarbonátové půdy na prudkých svazích a skalních plošinách. V dolních částech stinných svahů jsou zahliněné sutě. Je zde i zachovalá potoční niva s menšími mokřady.

BotanikaNa j. svazích roste rozvolněná šipáková doubrava s dřínem, která přechází do široké škály kostřavových, kavylových, pěchavových a válečkových travních společenstev. Vápencové skalky a plošiny hostí vzácné druhy rostlin. Na s. svazích roste černýšová dubohabřina prvosenková, na sutích habrová javořina, na plošinách mochnová doubrava a na výchozech pískovců směrem k Zadní Kopanině biková doubrava. Z význačných rostlin jmenujme včelník rakouský, kavyl Ivanův, třemdavu bílou, modravec tenkokvětý, oman srstnatý, sasankovku lesní, zvonek boloňský, vlnici chlupatou. V suťových lesích je nápadný oměj vlčí a v habrových doubravách jaterník trojlaločný, prvosenka jarní, lecha jarní. Na hranách zalesněných severních svahů najdeme lněnku chlumní, hladýš širolistý a husečník chudokvětý. Na strmých skalách se zachoval lomikámen latnatý. Celkový počet vyšších rostlin přesahuje 600 druhů, nejvíce ze všech CHÚ v Praze.

Zoologie Vedle nápadných denních motýlů, např. otakárka fenyklového, otakárka ovocného, baboček, batolců, perleťovců a okáčů zde žijí desítky druhů nenápadných. Podobně je to se skupinou brouků, blanokřídlých, dvoukřídlých a síťokřídlých. Ze střevlíkovitých žijí na stepních biotopech např. Ophonus tenebrosus centralis, Harpalus caspius roubali, H. politus, Licinus cassideus, v lese Harpalus quadripunctatus a Molops elatus, v nivě potoka Anisotactylus nemorivagus. Ze stepních fytofágních mandelinkovití Labidostomis humeralis, L. lucida, Lachnaea sexpunctata, Cryptocephalus primarius, C. schaefferi, Galeruca pomonae, dřepčíci Aphtona herbigrada, A. atrovirens, Longitarsus foudrasi, L. celticus, L. cerinthes, Argopus ahrensi, Psylliodes picina, z luskokazů Bruchidius cisti, z nosatcovitých Rhynchites aethiops a Apion aciculare, z terikolního rodu Trachyphloeus pět druhů, Ceutorhynchus lukesi, Rhamphus subaenenus. Z brouků listnatého háje jsou typičtí a význační mandelinkovití Lilioceris lilii, Clytra quadripunctata, Cryptocephalus nitidus, C. pini, Timarcha metallica, z nosatcovitých Lasiorhynchites sericeus, Coenorhinus interpunctatus, Otiorhynchus uncinatus, Phyllobius incanus, čtyři druhy rodu Acalles, který dokumentuje kontinuálnost zdejšího lesa, dále krytonosci Mogulones larvatus a Ceutorhynchus similis. Potoční niva má významné typické druhy , z nosatcovitých např. Barynotus moerens. Z plžů zde žije vápnobytná Chondrina avenacea, neoendemická Bulgarica nitidosa a na jediném místě v sv. části Českého krasu i mediterranní Truncatellina claustralis. Bylo zde chyceno 6 druhů ryb, nejčastěji lín obecný, hrouzek obecný a karas obecný. Z obojživelníků mlok skvrnitý, čolek obecný, několik druhů žab, z plazů včetně ještěrky zelené i užovka podplamatá a užovka hladká. Nejvíce jsou zastoupeni ptáci, jichž zde hnízdí většina z ptačích obyvatel Prahy. Z dravců jsou běžní káně lesní, krahujec obecný a poštolka obecná, hnízdí 1 - 2 páry jestřába lesního. Pozoruhodné je hnízdění výra velkého. Pravidelně zde hnízdí šplhavci a více druhů pěvců. Běžná je žluva hajní, sojka obecná, pěnice a budníčci. Zahnízdila cvrčilka zelená, slavík obecný, brávník obecný a další. Podle neúplných dosud známých údajů zde žije asi 45 druhů savců, z větších druhů liška obecná a srnec obecný.

LesnictvíLesní porosty na plošině s hlubšími půdami jsou tvořeny převážně bohatými habrovými doubravami a bukovými doubravami, suťové lesy reprezentují lipové javořiny a na extrémních stanovištích jsou to dřínové doubravy. Plošně malé zastoupení mají potoční jaseniny a olšiny podél potoka. Na bohatších stanovištích byly v minulosti založeny borové a smrkové kultury s příměsí modřínu. Zvláštností je menší porost smrku omoriky.

Hospodářské využívání, ohrožení, návrh péče o chráněné územíV přirozených porostech podporovat přirozenou obnovu, malé porosty nevhodných dřevin přeměnit, šetřit pouze výsadbu smrku omoriky, sledovat vývoj na skalních stepích, případně odstraňovat nárůst křovin.

PoznámkaPříroda rezervace je ohrožována těžbou v blízkých vápencových lomech a nevhodnými lesnickými zásahy, zejména necitlivou těžbou a obnovou s použitím nevhodné druhové skladby. Na potoce jsou četné mlynářské úpravy. Území trpí nadměrnou návštěvností a imisemi z nedaleké cementárny.

LiteraturaBouček (1941, 1951), Domin (1928), Chlupáč (1988), Kubíková (1985, 1997)


Z botanického hlediska je PR Radotínské údolí v Praze nejbohatší. Právem je součástí CHKO Český kras
Z botanického hlediska je PR Radotínské údolí v Praze nejbohatší. Právem je součástí CHKO Český kras

Suťový háj s porosty oměje vlčího
Suťový háj s porosty oměje vlčího

Vlnice chlupatá roste na teplých stepích
Vlnice chlupatá roste na teplých stepích

Výhled z jeskyně na Rutickým mlýnem v PR Radotínské údolí
Výhled z jeskyně na Rutickým mlýnem v PR Radotínské údolí

Ploštice
Ploštice druhu Pyrrhocoris marginatus byla zjištěna v Praze na jediném místě v PR Radotínské údolí. Tato oblast patří z přírodního hlediska k nejzachovalejším částem Prahy


Předešlé CHÚ Chráněná území OBSAH Další CHÚ