3.7 BIOMONITORING ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ
      ENVIRONMENTAL BIOMONITORING

3.7.1 Pravidelné sledování živé složky na vybraných lokalitách
         Regular monitoring of the living component on selected sites

Souhrnné hodnocení společných účinků všech faktorů a škodlivin měnícího se životního prostředí na lidský organismus není snadné, i když jsou všechny působící chemické a fyzikální vlivy přesně registrovány. Nesnadnost hodnocení je způsobena synergismem tj. vzájemným zesílením nebo i oslabením účinku jednoho faktoru jiným. Výsledný hygienický impakt na místní populaci je následkem toho možné odhadovat jen přibližně, nejlépe podle jediného vybraného ukazatele, který dosahuje nejvyšších nadkritických hodnot. Tato nejistota požadovaného konečného výstupu je patrná i ze značných rozdílů hygienických norem pro jednotlivé izolované faktory, jak jsou používány v okolních státech. Kritické meze pro společné působení několika škodlivin současně nejsou stanoveny vůbec.

Z uvedeného vyplývá smysl a význam biomonitoringu, který má vlastnost opačnou: nezjišťuje, jakými škodlivinami je prostředí zatíženo, nýbrž sleduje, jak účinkuje jejich souhrn na živé organismy - rostliny a živočichy. Mnohé z nich reagují citlivěji a s předstihem na rostoucí zátěž, dříve než se začne projevovat u člověka. Získané údaje tak umožňují spolehlivěji usuzovat na míru přijatelnosti místních podmínek pro lidský organismus.

Biomonitoring se opakovaně uskutečňuje na pěti modelových přírodních územích Prahy:

• Divoká Šárka (1984, 1988, 1993, 1998)
• Prokopské údolí (1984, 1989, 1994)
• Pitkovické údolí a Obora v Uhříněvsi (1985, 1990, 1995)
• Soutok Vltavy a Berounky (1986, 1991, 1996)
• Trojská kotlina (1987, 1992, 1997)

Divoká Šárka - etapa 1998

Tato již čtvrtá srovnávací studie na území Divoké Šárky indikuje stav po postupné degradaci prostředí zejména rostoucím atmosférickým přenosem škodlivin, zaznamenané prvními dvěma etapami (1984, 1988), který lze charakterizovat jako ustálený. Drobné odchylky u jednotlivých zpracovávaných skupin, ať už pozitivní nebo negativní, jsou nevýznamné a jejich příčiny většinou nesouvisejí s kontaminací životního prostředí - kromě přirozených biologických cyklů zde působí postupující spontánní zarůstání otevřených ploch, kácení starých třešní, svévolná manipulace s hladinou vody v nádrži Džbán, a tím i průtokem v potoce, volně se toulající psi, kočky, chov drůbeže a bažantů, šířících se po chráněném území. K významným negativním vlivům patří rostoucí počet návštěvníků, kteří nerespektují ochranné podmínky území (ignorování zákazu vjezdu automobilů, invaze terénních cyklistů na horských kolech). Uvedené vlivy způsobují nápadný úbytek ještěrek, slepýšů a skokanů zelených. Dříve se alespoň sporadicky objevující užovky, čolci a kuňky, nebyli zastiženi vůbec.

Rovněž ve skupině reliktních fytofágů je současný pokles zaviněn spíše působením růstu lidské přítomnosti na stepních stanovištích vlivem jejich sešlapu než změnami chemismu prostředí. Celkový počet druhů fytofágních brouků však mírně vzrostl, podobně jako ve skupině střevlíků, kde citlivé relikty stagnují. Revize skupiny lišejníků a mechorostů (patřící ke zvláště citlivým indikátorům atmosférického přenosu škodlivin) svědčí o trvání ustáleného stavu posledního desetiletí. Rovněž i fauna měkkýšů indikuje v rozmezí let 1993-98 stabilizované prostředí.

Názorným vyjádřením časového průběhu bioindikační výpovědi fauny střevlíků je obr. 3.8, rozlišující druhy nejcitlivější (R), adaptabilní (A) a expanzivní (E) s minimálními nároky na kvalitu prostředí.

Zmíněné ubývání herpetofauny je vyjádřeno zvláštními grafy pro obojživelníky a plazy. Grafy bioindikačních indexů pro savce ilustrují mírný pokles po maximu v roce 1993. Vzrostl pouze ukazatel druhové bohatosti v šířícím se dubohabrovém lese (při současném poklesu téhož ukazatele v potoční nivě, nejvíce zatížené zmíněnými účinky návštěvnosti území).

To enable assessments of the ongoing changes of the enviroment in Prague, the living component is also monitored. As a matter of fact, data pertaining to lower animal species is often indicative of adverse consequences of environmental deterioration wiht respect to humans. The changes that are identified demonstrate the aggregate inpact of all factors which are often monitored separately. Within the Prague Information Environment System, the biomonotoring programme is conducted by the Czech Association of Nature Conservationists on the following six natural model sistes,generally in five-year cycles:

• Divoká Šárka (1984, 1988, 1993, 1998)
• Prokopské Valley (1984, 1989, 1994)
• Pitkovické Valley and Uhříněves Warren (1985, 1990, 1995)
• the confluence of the Vltava and Berounka Rivers (1986, 1991, 1996)
• Troja Basin (1987, 1992, 1997)

Divoká Šárka - 1998 stage

The already fourth comparative study in the area of Divoká Šárka is indicative of a situation following a step-by-step degradation of the environment resulting mainly from airborne pollutants identified during the first two stages (1984, 1988), which can be characterized as stabilized. In addition to natural biological cycles, the factors that come into play here are represented by a spontaneous development of a vegetation cover in open areas, felling of old cherry trees, wilful manipulations with the water level in the Džbán Reservoir (and thereby also with the flow rate in the stream flowing from the reservoir), freely roaming stray dogs and cats, as well as the breeding of poultry and pheasants in the protected area. Major adverse factors include an increasing number of visitors who do not observe or comply with the requirements of protection in force (failure to heed signs banning automotive traffic in the area, invasion of bikers on mountain bicycles). The combination of all the impacts listed above causes conspicuous declines in the numbers of lizards, slow-worms and green frogs. Newts, grass snakes and orange-speckled toads, which occurred sporadically in the past, have not been observed at all.

The currently experienced decline in the group of relict phytophages is also attributable to human presence rather than to chemical changes of the environment. However, the total number of species of phytophagous beetles has shown a slight increase, and the same applies to the group of ground beetles. Other groups of interest, namely lichens and mosses (which rank among particularly sensitive indicators of airborne pollutants), are indicative of a stabilized situation during the last decade. Molluscs too suggest a stabilized environment between 1993 and 1998.

Obr. 3.8 Divoká Šárka - fauna střevlíků / ground beetles

Zdroj / Source: ČSOP

Obr. 3.9 Divoká Šárka - herpetofauna / reptiles

Zdroj / Source: ČSOP

Obr. 3.10 Divoká Šárka - savci / mammals

Zdroj / Source: ČSOP

3.7.2 Sledování výskytu borelií v klíšťatech
         Monitoring of occurrences of Lyme boreliosis germs in ticks

Sledování aktivity přírodních ohnisek nákazy v podmínkách velkoměsta je zaměřeno na monitorování aktuální promořenosti klíšťat původci nákaz. Na území města je sledování dlouhodobě prováděno ve spolupráci pracovníků odboru epidemiologie Hygienické stanice hl. m. Prahy a Referenční laboratoře pro lymskou boreliózu SZÚ Praha. V roce 1998 byl podle programu ve vytypovaných lokalitách města prováděn sběr klíšťat. Laboratorní vyšetření vzorků klíšťat, ověřující přítomnost původce nákazy, prováděla Referenční laboratoř SZÚ Praha. Hodnoceny byly pouze vzorky s potřebným počtem klíšťat. Původce nákazy lymské boreliózy byl v r. 1998 prokázán ve všech vzorcích klíšťat sebraných ve sledovaných lokalitách (tab. 3.14). Nejvyšší promořenost klíšťat byla prokázána v lokalitě Praha 6 - Šárka (4,9 %), nejnižší v lokalitě Praha 7 - Stromovka (2,1 %). V ostatních lokalitách byla pozitivita klíšťat cca 3 %.

Promořenost klíšťat v roce 1998 se významně neliší od promořenosti zjištěné v minulých letech. Rozdíly zjištěné v jednotlivých letech jsou podmíněny zejména klimatickými podmínkami v daném období a na ně navazující aktivitou klíšťat v průběhu roku.

Nadále je nutné konstatovat, že ve všech sledovaných lokalitách byla prokázána přítomnost původce nákazy lymské boreliózy v klíšťatech, tj. i při pobytu lidí v lokalitách zeleně na území hlavního města může docházet po přisátí klíštěte k nákaze lymskou boreliózou. Proto i nadále je třeba zaměřovat osvětovou činnost na prevenci, aby se snížilo riziko přenosu nákazy klíšťaty na člověka.

Focused on long-term monitoring sites, the monitoring program aimed at ticks as carriers of disease germs and bacilli continued also in 1998. The surveys were conducted by the Public Health Office of the City of Prague in co-operation with the National Health Institute, Prague.

In 1998, the percentage of ticks acting as carriers of bacilli and germs has not shown any significant change in comparison with previous years. Whatever differences exist on a year-to-year basis are attributable mainly to weather conditions and the related activity level of ticks throughout the year.

It must be concluded that the virus of Lyme boreliosis was identified in ticks from all monitored sites, i.e. one can contract the disease even in parks and greenery areas within city limits if unlucky enough to attract a contagion-carrying tick. Education must continue to be focused on preventive measures.

Tab. 3.14 Promořenost klíšťat (I. ricinus) ve vybraných lokalitách v roce 1998
               Percentage of ticks acting as virus carriers (I. ricinus) in selected areas, 1998

P = park / park, L = les / forest, LP = lesopark / forest park

Zdroj / Source: SZÚ