6 DODATKY
APPENDICES

6.6 INŽENÝRSKÉ SÍTĚ - KOLEKTORY
      UTILITIES - TRUNK CONDUITS

Problematika inženýrských sítí (dále IS) a výstavba kolektorů souvisejí s problematikou životního prostředí nepřímo. Ve snížení zátěže prostředí se pozitivně projevuje skutečnost, že při pokládkách a rekonstrukcích IS odpadají výkopové práce, narušování povrchu komunikací a chodníků. Nedochází k narušení plynulosti dopravy ani ke zvyšování prašnosti či jiným průvodním negativním jevům.

V současné době každá větší městská aglomerace klade zvýšené nároky na hustotu a výkonnost distribučních a telekomunikačních sítí, souhrnně nazývaných inženýrské sítě. IS jsou v okrajových oblastech Prahy vedeny podzemními nebo vzdušnými vedeními, ale v souvisle zastavěných částech města výhradně podzemními vedeními v uličních profilech pod komunikacemi. V některých částech města došlo k přeplnění profilů, kde jsou uloženy sítě i několika generací, až k neprůchodnosti pro ukládání dalších sítí. Nepříznivá situace je řešena výstavbou kolektorů. Kolektory jsou podzemní tunely a chodby, do kterých jsou uloženy veškeré inženýrské sítě, s výjimkou kanalizace. Na okraji města byly kolektory budovány současně s výstavbou sídlišť. V centrální části byla výstavba zahájena v roce 1974 a v současné době s vynaložením velkých finančních prostředků Magistrátu hl. m. Prahy (MHMP) se kolektorová síť dokončuje. Výhodnost kolektorového rozvodu IS se projevuje v úspoře finančních prostředků při pokládkách nových IS a při opravách či rekonstrukcích stávajících sítí.

Kolektorový systém města má dvě výškové úrovně. Hlubinný systém - v hloubce 20 - 30 m, jsou vedeny IS vyššího řádu tunely o průřezu 16 m2. Podpovrchový - distribuční systém, rozvádí IS přímo do jednotlivých objektů tunely o průřezu 4,5 m2 až10 m2. V současné době je v  provozu 8 km hlubinných a 73 km podpovrchových kolektorů (další kolektory jsou před dokončením). Řízení provozu kolektorů, monitorování stavu prostředí v nich a současně i stavu uložených sítí se provádí ze tří oblastních dispečinků. V současné době je budován centrální dispečink na Senovážném náměstí, který nahradí nevyhovující dispečink pro oblast Střed v Železné ulici.Tento dispečink bude nadřazen oblastním dispečinkům, bude průběžně monitorovat data o stavu všech kolektorů a bude mít přímé spojení na dispečink městského záchranného systému (JBS).

Rozvoj kolektorové sítě v Praze je pro stavební i finanční náročnost rozvržen na delší časové období. Systém kolektorů je otevřený a může být rozšiřován do dalších území města. Ve výhledu jsou návrhy na výstavbu kolektorů spojujících Malou Stranu - Staré Město s pokračováním na Smíchov. V současné době probíhají rekonstrukce měření, regulace a ovládacích prvků ve starších kolektorech tak, aby se technickým vybavením a rozsahem činnosti Pražské kolektory udržely na špičkové evropské úrovni. Správu a provoz kolektorů na území města zajišťuje organizace Kolektory Praha, zřízená MHMP v roce 1993.

Utilities and the construction of trunk conduits are issues that are related to environmental problems in an indirect manner. The trunk conduits have a positive in that, that laying or renovations of utility lines can now dispense with excavations; there is no disturbance of the road or pavement surface, there are no traffic jams or disruptions and there is no increased dust nuisance or other negative accompanying effects.

Every major urban agglomeration is presently demanding more and more (in terms of their capacity and density) from distribution of distribution and telecommunication networks collectively termed as utilities. In suburban parts of Prague, these lines either run overhead or are buried underground; however, in continuously built-up parts of the city, they are situated exclusively in underground conduits running under streets. In some parts of the city, the conduits have become crowded, housing lines dating several generations back, and often there is no free room to lay additional lines. The unfavourable situation is being solved by means of so-called trunk conduits. These are underground tunnels and galleries housing all utility lines except for sewage and rainwater collection pipelines. In suburban parts, trunk conduits were built in parallel with the construction of the housing projects they were to serve. In the central part of Prague, their construction commenced in 1974 and they are now being completed at considerable costs to the Prague City Hall. The trunk conduit arrangement is beneficial in that it saves costs when new utility lines are laid or existing ones repaired or renewed.

The municipal trunk conduit system comprises two levels. The depth system - at 20 to 30 metres - consists of tunnels the cross-section area of which is 16 m2 and is used by higher-order utility lines. The subsurface/distribution system brings utilities directly to individual buildings and consists of tunnels the cross-section area of which ranges between 4.5 m2 to 10 m2. At the moment, there are 8 kilometres of depth and 73 kilometres of subsurface trunk conduits (others are nearing completion). The operation of the trunk conduits is controlled and the environment prevailing inside (including the condition of utility lines) monitored from three district control rooms. At the moment, a central control room is being built in Senovážné náměstí, which will replace the inadequate district control room for the central part of the city, currently located in Železná. The central control room will be superior to the district control rooms, will be continuously monitoring the conditions of trunk conduits and will have a direct connection to the control room of the Municipal Rescue System (JBS).

The development of the trunk conduit network in Prague is very demanding from the civil engineering viewpoint as well as capital-intensive. Consequently, its construction is scheduled to take place over a fairly long period of time. The trunk conduit system is open and can expand to other parts of the city. There are proposals to build trunk conduits connecting Malá Strana (Lesser Town) and Staré Město (Old Town) and continuing as far as Smíchov. At the moment, meters, controls and other instrumentation of older trunk conduits are being overhauled or replaced so that Prague's trunk conduits could maintain their high European standard in terms of their equipment and scope of services. Responsible for the management and operation of trunk conduits in the territory of Prague is Kolektory Praha, a company established by the City of Prague in 1993.

Obr. 6.12 Nárůst délek kolektorové sítě
               Increases of the trunk conduit network length

6-12.gif

Zdroj / Source: OIM MHMP

Obr. 6.13 Využití kolektorů jednotlivými správci sítí
               Use of trunk conduits by different utilities

6-13.gif

Zdroj / Source: OIM MHMP

Obr. 6.14 Území s vybudovanými kolektory
               Territory with trunk conduits equipment

6-14.gif

Zdroj / Source: OIM MHMP

AUTOŘI
AUTHORS
KONTAKTY
Overview of environmental agencies and institutions in Prague
ZKRATKY
ABBREVIATIONS

OBSAH dodatky další - next