|
4 ODPADY |
|
4.1 EVIDENCE ODPADŮ |
|
4.2 SBĚR NEBEZPEČNÝCH ODPADŮ Z DOMÁCNOSTÍ (PILOTNÍ PROJEKT) |
|
4.3 SKLÁDKY A STARÉ ZÁTĚŽE |
|
4.4 PODNIKÁNÍ S ODPADY A NAKLÁDÁNÍ S NEBEZPEČNÝMI ODPADY |
Údaje o roční produkci odpadů v Praze podle třídění OECD z hlediska původu jsou výstupem z Informačního systému o odpadech, který provozuje Český ekologický ústav. Data za rok 1994 byla získána z evidencí odpadů, zaslaných Magistrátu hl. m. Prahy v souladu s nařízením vlády ČR č. 521/1991 Sb., o vedení evidence odpadů a nařízením vlády ČR č. 513/1992 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady. Údaje o odpadech jsou zatíženy chybami, k jejichž odstranění by měl přispět nový připravovaný zákon o odpadech a navazující právní předpisy.
Dále jsou uvedeny údaje o složení komunálního odpadu v Praze v členění dle Kategorizace a katalogu odpadů (opatření FVŽP, částka 69/1991 Sb.) a průměrná skladba domovního odpadu podle metodiky firmy KZT s.r.o.
Členění produkce odpadů dle OECD, Praha, 1994
Odpady celkem [t] |
Z toho nebezpečné [t] |
|
| Odpad ze zemědělství a lesnictví | 6 | 0 |
| Odpad z průmyslu
celkem Z toho |
61 094 | 30 641 |
| - z potravinářského průmyslu | 6 774 | 40 |
| - z textilního průmyslu | 40 | 0 |
| - z dřevařského průmyslu | 678 | 17 |
| - z papírenského průmyslu | 3 686 | 462 |
| - z tiskařského průmyslu | 3 354 | 488 |
| - z chemického průmyslu | 9 324 | 9 223 |
| - ze zpracování plastů a pryže | 663 | 124 |
| - ze zpracování ropných látek | 759 | 759 |
| - ze zpracování kovů | 7 692 | 3 155 |
| - minerální odpad (bez obsahu kovů) | 13 674 | 1 978 |
| - ostatní odpad | 14 450 | 14 395 |
| Odpad z energetiky | 144 152 | 26 692 |
| Komunální odpad | 320 000 | 0 |
| Jiný odpad | 53 176 | 1 515 |
| CELKEM | 578 428 | 58 848 |
Zdroj: ČEÚ, MHMP
Produkce komunálního odpadu v členění dle Kategorizace a katalogu odpadů
Kód |
Název |
Množství [tis. t] |
| 91 | Komunální odpad (KO) | 320 |
| 911 | Domovní odpad | 272 |
| 91102 | Domovní odpad z domácností (DO) | 217 |
| 91102 | Ostatní odpad z obcí podobný DO | 55 |
| 913 | Objemný odpad | 12 |
| 915 | Uliční smetky | 12 |
| 917 | Odpad ze zeleně | 24 |
Zdroj: ČEÚ, MHMP
Látkové složení domovního odpadu
| Látková výměna | % |
| Papír a lepenka | 10 |
| Sklo | 6 |
| Plasty | 3 |
| Nebezpečný podíl | 1 |
| Kovy, textil, dřevo, kůže | 7 |
| Bioodpad | 28 |
| Popel | 21 |
| Zbytek | 24 |
Zdroj: ČEÚ, MHMP
Látková skupina, Papír a lepenka, Sklo, Plasty, Nebezpečný podíl, Kovy, textil, dřevo, kůže, Bioodpad, Popel, Zbytek
Zdroj: ČEÚ, MHMP
Nakládání s odpady
V Praze je postupně zaváděn separovaný sběr složek komunálního odpadu, a to papíru, skla, plastů i nebezpečného podílu.
Odpad produkovaný na území hl.m. Prahy je převážně zneškodňován skládkováním, a to na skládce firmy A.S.A s.r.o. v Praze - Ďáblicích, na skládce firmy SOH s.r.o.v Benátkách nad Jizerou, na skládce firmy Polyservis s.r.o. ve Vodslivech, na skládce firmy W.A.S.A s.r.o. v Lodíně, na skládce firmy EUROSUP s.r.o. ve Vrbičanech i jinde.
Pouze malý podíl produkovaného odpadu v Praze je spalován, a to ve spalovnách průmyslového odpadu a odpadu ze zdravotnických zařízení na území hl.m. Prahy.
Provoz spalovny komunálního a jemu podobného odpadu v Praze-Malešicích by měl být zahájen v roce 1997.
V období říjen 1994 až září 1996 byl realizován zkušební projekt sběru drobného chemického odpadu z domácností. Projekt zajišťoval odbor energetiky a odpadového hospodářství Magistrátu hl. m. Prahy ve spolupráci s firmou ECOBOS s.r.o. Nebezpečné odpady, které jsou součástí běžného domovního odpadu, byly sbírány v oblasti Čimic a sídliště Bohnice. Ve druhém roce projektu bylo zájmové území rozšířeno o část Libně, sídliště Invalidovna a Karlín.
Sběr probíhal mobilním způsobem, tzn., že ke sběru byl použit speciálně upravený nákladní automobil s vyškolenou osádkou. Odpady byly ukládány podle druhů v plastových přepravkách do speciálního kontejneru. Jednalo se hlavně o baterie, léky, použité oleje, fotochemikálie, pesticidy, přípravky domácí chemie, zbytky barev, obaly znečištěné škodlivinami, rozpouštědla atd.
Sběr nebezpečných odpadů byl koncipován ve dvou variantách. V první byl realizován tzv. sběr "dům od domu" (v zástavbě rodinných domů), druhý způsob sběru byl označen jako "zastávkový" (v oblasti sídliště a v činžovní zástavbě). Uvedená služba byla obyvateli přijata velmi kladně.
Ze sledování
množství a složení domovního odpadu v hl. m. Praze (firma
KZT, 1994) bylo stanoveno celkové množství nebezpečných
odpadů v domovním odpadu. To představuje 0,6% hmotnosti
domovního odpadu. Vyprodukuje-li průměrný Pražan okolo 180
kg domovního odpadu za rok, pak je v této hodnotě obsažen cca
1 kg problémových látek. Výsledky získané v tomto pilotním
projektu budou využity při návrhu celoplošného systému
sběru nebezpečných odpadů z domácností v hl. m. Praze.
Sběr nebezpečných odpadů z
domácností, říjen 1994 až září 1996
Zdroj: ENO MHMP, ECOBOS
Práce na pilotním projektu, jehož předmětem bylo mapování a evidence skládek a starých zátěží na vybraném území Prahy 8 a 9, byly dokončeny na počátku roku 1995. Byly získány poznatky, které umožnily správně formulovat podmínky konkurzního řízení, které OŽP MHMP vyhlásil na konci roku 1995.
Pro další práce byla vybrána firma Aquatest - Stavební geologie a.s. Na počátku roku 1996 byla zahájena první etapa, a to na vybraném území Prahy 5 (dokončena v září 1996). Na území vymezeném dvanácti mapovými listy v měřítku 1:5000 bylo identifikováno celkem cca 120 skládek, starých zátěží a prokázaných i potenciálně kontaminovaných ploch. Území, které bylo předmětem první etapy, můžeme charakterizovat jako poměrně málo zatížené, s převahou skládek nad kontaminovanými či potenciálně kontaminovanými plochami. Práce na druhé etapě proběhly v závěru roku 1996. Předmětem je vybrané území Prahy 5, 6 a 13, vymezené třinácti mapovými listy.
Výsledky práce byly dokumentovány ve formě vyplněných evidenčních listů a naplněných databází, grafického vyznačení všech evidovaných skládek a starých zátěží na mapách v měřítku 1:5000 a fotodokumentace. V evidenčním listu je uváděna i míra kontaminace, pokud překračuje tzv. limit C signalizující nutnost provést asanační zásah.
Cílem celé práce není pouhá evidence starých zátěží, ale především jejich zabezpečení či odstranění. Získané údaje budou předávány příslušným úřadům městských částí, které by měly převzít evidenci pro území, jež mají ve své působnosti. Obec Praha bude zajišťovat a financovat zabezpečení a asanaci skládek a starých zátěží, nacházejících se na pozemcích obce. Ty které jsou na pozemcích ve vlastnictví jiných právnických a fyzických osob, budou řešeny formou správních řízení.
Podmínky pro hospodaření s odpady upravuje zákon č. 238/1991 Sb., o odpadech a řada dalších právních předpisů, které vymezují práva a povinnosti právnických a fyzických osob ve vztahu k odpadům, a to od jejich vzniku až po bezpečné zneškodnění. Státní orgány vymezují podmínky nakládání a podnikání s odpady formou souhlasu, dodržování práv a povinností kontrolují a v případě porušení právních předpisů toto dodržování vynucují formou sankcí.
Podle § 5 odst. 1 zákona č. 311/1991 Sb., o státní správě v odpadovém hospodářství, který nabyl účinnosti dne 9. srpna 1991, okresní úřad uděluje souhlas (v Praze Magistrát hl. m. Prahy, odbor životního prostředí):
Od účinnosti zákona č. 238/1991 Sb. do 30. 6. 1996 vydal odbor životního prostředí formou správního rozhodnutí celkem 1 347 souhlasů.
Obecně lze v podnikání v oblasti nakládání s odpady zaznamenat tyto tendence:
|
|
|
